středa 14. srpna 2013

Středa 14. srpna 2013

Středa 14. srpna 2013: (Sv. Maxmilián Kolbe)

Ježíš řekl: „Lidé moji, pamatujete si své dějepisné knihy o tom, jak brutálně Hitler zabíjel Židy a kněze ve svých plynových komorách. Viděli jste filmy o tomto holocaustu a osobně navštívili jeden z těchto bývalých tábórů smrti v Německu. Sv. Maxmilián Kolbe byl mučedníkem v jednom z těchto táborů, když zemřel místo jiného odsouzeného vězně. Dnes máte další holocaust pro neporozené dítě při potratech, kde se každý rok v Americe strácí přes milion životů. Vaše země bude draze platit za vše tu krev na rukách vašich matek a lékařů. Přibližujete se k dalšímu genocidu nad lidmi, kteří odmítnou mít čipy ve tělech, a nad ty, kteří nechtějí souhlasit s uctíváním Antikrista v době trápení. Už teď zlí jednotlivci budují plynové komory a krematoria na stovkách táborů smrti po celé vaší zemi ve všech státech. Proto inspirovám lidi, aby stavěli úkryty, abych můj věrný měl místa ochrany před zlými, kteří budou horší než Hitler. Zlo plynových komor Hitlerových se opakuje znovu korumpovanou vládou, která bude podporovat Antikrista. Buďte připraveni opustit své domovy pro mé úkryty, když vás varuji, jinak zemřete v těchto táborech, pokud neodejdete.“

Ježíš řekl: „Lidé moji, ve starších kostelech byli vycvičení umělci, kteří tvořili krásné sochy a dřevořezby, které by dnes stály obrovské peníze. Některé starší kostely byly také vyzdobeny zlatým lemem a drahými vitrážemi. Někteří místní farníci pomáhali malovat a stavět kostel sami bez nároku na odměnu, protože to dělali z lásky k Bohu. Velká část kostelů dnes se buduje pro slávu architekta, ne pro mou slávu. Když něco postavíte pro mne, je to uděláno z úcty ke mně a reverence, aby ubytoval moji Skutečnou Přítomnost v tabernákulu. Mnozí z těchto krásných starých kostelů chátrají bez správné opravy a stávají se muzei, kam lidé nechodí na mši. Poznejte svou farní kostel jako místo pro mé lidi sdílet mou nedělní eucharistii v oběti Mše svaté. Ochraňujte svůj kostel a udržujte ho v dobrém stavu po co nejdéle, jak jen budete moci.“