Dvacet čtyři hodin utrpení našeho Pána Ježíše Krista

24 hodin hořké Pašije našeho Pána Ježíše Krista Luisy Piccarreta, malé dcery Božské vůle

† První hodina
Od 5 do 6 ODP. †

Ježíš se loučí se svou nejsvětější Matkou

Příprava před každou hodinou

Ó nebeská Matko! Hodina oddělení se blíží; tak jsem k Tebe přišel. Dej mi svou lásku a své skutky smíření, dej mi svůj bolest a nech mě následovat svého milého Syna s Tebou krok za krokem. - Nyní přijde Ježíš. Ty se spěší mu vstřetit velkou láskou. Vidět ho tak bledého a smutného, tvé srdce stiskne bolest, tvá síla slábne. Téměř zdánlivě omdléváš u jeho nohou.

Milostivá Matko! Víš proč Tvůj Syn k Tobě přišel? Ach, chce se s Tebou rozloučit, říct Ti své poslední slovo, obdržet od Tebe poslední objetí. Ó Matko, držu se Tebe všemi citlivými cítěními, jaké je schopen můj chudý srdec, aby i já, objatý Tobou, mohl přijmout objetí Tvého milého Syna. Znevažuješ mě? Nebo by to nemělo být spíše útěchou pro Tebe vědět o duši tak blízké Tebe, která sdílí s Tebou trápení, cítění a skutky odškodnění?

Ježíši, jaký nám dáváš lekcí svou dětskou a milující poslušností k Matce v této hodině, která je tak bolestná pro Tvoji citlivost! Jaká pěkné soulad mezi Tebou a Tvou Matkou Marií! Jaké okouzlující láska, která stoupá jako kadidlo na trůn Věčného a pracuje pro spasenství všech lidí na zemi!

Nebeská Matko! Víš, co chce od Tebe Tvůj Ježíš? Nic jiného než Tvé poslední požehnání. Pravda, celý tvůj byt vychází nic jiného než přáním požehnání, chvály a slávy pro svého Stvořitele. Proto také Ježíš chce slyšet sladké slovo, když se rozloučí s Tebou: „Požehnuji Tebe, můj Syn!“ A toto slovo požehnání dělá všechny rouhání neslyšitelnými pro něho, jako by sestupovalo do jeho srdce svým sladkým a příjemným zvukem. Aby postavil zeď proti všem urážkám od stvořených bytostí, Ježíš chce Tvé požehnání. Já se také spojím s Tebou, má milostivá Matko. Na křídlech větru chtěl bych letět nebeskými prostory a prosit Otce, Ducha Svatého a anděly, aby požehňovali Ježíše, abych když k němu přijdu, mohl mu nést Tvé požehnání. Zde na zemi půjdu ke všem dětem lidí a poprosím o požehnání a chválu pro Ježíše od každých rtů, od každého srdečního tlukotu, od každého dechu, od každého pohledu, od každé myšlenky, od každého kroku a kroku, a pokud mi je někdo nechce dát, pak je dámu místo nich.

Má milá Matko! Když jsem putoval nebesy, abych obdržel slovo požehnání od Nejsvětější Trojice, od andělů, od všech stvořených bytostí na zemi, od světla slunce, od vůně květin, od vln moře, od každého dechu větru, od každé jiskry ohně, od každého listu stromu, od každé zářivé hvězdy, od všeho, co se pohybuje a žije v přírodě, pak přicházím k Tobě a spojuju všechny tyto své požehnání s Tvojími. Vím, že ti budou přinášet útěchu a obnovení a že mi budeš nabídnout mé požehnání Ježíši jako odčinitel všech blasfemií a kleteb, jimiž je mu lidé podrobují. Ale když Ti to, má Matko, nabízím, slyším Tvoj hlas třásoucí se říkat: „Požehnej i mne, synku môj!“ - Ježíši, moje lásko, požehněj i mně Svoji Matkou. Požehněj mé myšlence, mému srdci, mém rukám, mém nohou, mém dílu a se mnou všem lidem!

Matko moje! Když hledíte do Ježíšova bladého a smutného obličeje, probouzí se v Vás myšlenka na všechen budoucí trápení. Už vidíte Jeho tvář pokrytou pliváním a požehnáváš Ho; Jeho hlavu probořenou trním, oči zakryté, tělo roztrhané bičováním, ruce a nohy probodnuty hřeby. Kamkoli půjde, budete ho sledovat svými požehnáními. V jednotě s Vámi ho také sleduji já. Jestliže Ježíše bije biče, probíjejí mu hřeby, korunují trním, udeří do obličeje, všude najdoute své „Požehňu ti!“ i mé.

Ježíši a Marijo! Soucítím s Vámi! Vaše bolest v těchto posledních chvílích je neměřitelná. Zdá se, že jedno srdce chtělo vzít druhé s sebou. - Ó Matko, vytrhni mé srdce z země a svázej ho s Ježíšem, aby podílel na Vašem trápení. Když si navzájem poposledy objímáte, posledně se díváte do očí, přijímáte svou nehu a objetí naposledy. Nevidíte, že bez Vás nemohu žít kvůli své bídě a chladnosti mého srdce? Ježíši a Marijo, přitáhňte mě k sobě! Dejte mi Vaši vůli a lásku, pošli šipky lásky do mého srdce a objměte mě svými rameny. S Vámi, milá Matko, chtěl bych následovat svého milovaného Ježíše krok za krokem se dobrým úmyslem mu přinést útěchu a obnovení, lásku a odčinitelství pro všechen svět.

Ježíši, v jednotě s Tvoji Matkou políbám Tvou levou nohu a prosím Tebe, abys mi odpustil i všem lidem tolikrát, kolik jsme ztratili cestu k Bohu. Sláva Otci...

Políbám Tvou pravou nohu a prosím Tebe, abys mi odpustil i všem lidem tolikrát, kolik jsme se neusilovali o dokonalost, kterou od nás požadoval. Sláva Otci...

Políbám Tvou levou ruku a prosím Tebe, abys s námi sdílel svou čistotu. Sláva Otci...

Políbám Tvou pravou ruku a prosím Tebe, aby ses požehnal každému tlučení našeho srdce, každé myšlence, každém úmyslu, aby posíleni Tvoji požehnáním byly všechny svaté. Požehnej se mnou všem lidem a požehň spásu jejich duší svým požehnáním. Sláva Otci...

Ježíši a Marijo! Objímaji Vás, laskám Vás a prosím Vás, abyste udělali místo pro mé srdce mezi Vašima, aby stále obdrželo živu z Vaší lásky, trápění, citu a touhy, ano, z Vašeho života. Sláva Otci...

Rozjímání a Cvičení

by St. Fr. Annibale Di Francia

Předtím, než zahájí svou Pašši, jde Ježíš k své Matce a žádá o její Požehnání. Tímto činem nám Ježíš učí poslušnost, nejen vnější, ale i vnitřní, kterou musíme mít, aby jsme mohli odpovídat na inspiraci milosti. Někdy neníme připraveni realizovat dobré nápady, buď proto, že nás zadržuje láska k sobě spojená se pokušením, nebo kvůli lidské úcty, nebo abychom si neudělali svatou sílu.

A odmítnutí dobré inspirace cvičení ctnosti, vykonání čestného skutku, provedení dobré práce či praktikování úcty způsobuje, že Pán odejde a zbaví nás nových inspirací.

Naopak, rychlé odpovědění na svaté inspirace s pobožností a opatrností přitahují nad námi více světla a milostí.

V případech pochybnosti se má okamžitě obracet k velkému prostředku modlitby a ke správnému a zkušenému radám. Tímto způsobem bude dobrý Bůh osvětlovat duši, aby vykonala zdravou inspiraci, zvětšující ji pro její větší prospěch.

Musíme dělat naše činy, skutky a modlitby The Hours of the Passion, se stejnými úmysly jako Ježíš, v jeho Vůli, obětujíc se tak, jak on, pro slávu Otce a pro dobro duší.

Musíme se umísťovat do dispozice oběti všeho z lásky k našemu milému Ježíši, konformující se jeho Duchem, působící s jeho vlastními cítěními a vzdávající se mu nejen ve všech vnějších utrpeních a nepříznivých okolnostech, ale mnohem více ve všem, co nám bude uložit vnitřně. Takto budeme vždy připraveni přijmout jakékoli utrpení. Tímto dámme našímu Ježíši sladké kousky. Pakliže to uděláme ve Vůli Boží, která obsahuje všechny Sladkosti a všechna Spokojenost v obrovském množství, dáme Ježíšovi velké sladké kousky, aby zmírnil otravu, kterou mu způsobují ostatní stvoření, a utěšil jeho Božské Srdce.

Před zahájením jakéhokoli činu nechť vždycky zavoláme Požehnání Boha, aby naše činy měly dotek Božství a přitahovaly jeho Požehnání nejen nad nás, ale i nad všechny stvoření.

Můj Ježíši, nechť tvé Požehnání předchází mně, doprovází mě a následuje za mnou, aby vše, co dělám, neslo otisk tvého „Požehnuji tě.”

Oběť a Poděkování