čtvrtek 30. května 2013

Vysoká síla Těla Páně.

Nebeský Otec mluví po svaté tridentské mši podle Pia V v domácím kostele v Göttingenu prostřednictvím svého nástroje a dcery Anny.

Ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého Amen. Během svaté mše se celý posvátný prostor naplnil anděly, kteří klekali, radovali se a těšili se z této svátosti v domácím kostele. Skupovali se zvláště kolem tabernákula a uctívali Nejsvětější Svatost. Přicházeli odvenku a pluli k oltáři Panny Marie, zejména ke nové soše Krista Vzkříšeného Spasitele, kterého jsme tu mohli přijmout před dvěma dny. Andělé se radovali a těšili se, že smí být součástí této svaté oběti dneška, protože je to pro nás vždy nový dar z nebe, aby nám bylo dovoleno účastnit se. Milá Matka Boží nás požehnala během svaté mše i svatý Josef, její snoubenec. Čtvero evangelistů a mnoho světců, včetně otce Pia, se objevilo. Světý archanděl Michael opět zvedl svůj meč ve všech čtyřech směrech. Milostivý Ježíš zářil zlatým leskem a posílal nám své paprsky milosti. Ty padaly na oltář.

Nebeský Otec mluví i dneška: Já, Nebeský Otec, hovoří teď a v tento okamžik prostřednictvím svého ochotného, poslušného a pokorného nástroje a dcery Anny, která leží úplně ve mých vůli.

Mí milovaní děti, mí milované otcovy děti a dítě Marie, mí milovaní poutníci z blízka i daleka, mí následovníci a zvláště má malá ovčince, dneška je den radosti. Nejsvětější Svatost mého Syna se raduje. Již byla použita v velikonoční čtvrtek, ale protože následoval velký pátek, tato radost nebyla možná. Smrt na kříži mého Syna Ježíše Krista nastala ve velký pátek. Ale dneška, na tento svátek Těla a Krve Páně, smíte se radovat, a smíte věřit. Víra je milostí Trojice Božské.

Ty, má malá ovčince, mí milované otcovy děti, vždy jste mi, Nebeskému Otci, mým Synem a Duchem svatým ve Trojici, dávaly slávu, poděkování, radost, útěchu a lásku. Jste v lásce, a v této lásce budete růst, neboť Božská Milost, Božská Radost a Božská Láska září do vašich srdcí. Stává se světlejší a světlejší, protože Nejsvětější Svatost oltářní svítí dnes ve své jasné chvíli.

Kolik lidí, kolik synů kněží ještě dnes uctívají Blahoslavenou Svátyni Mého Syna Ježíše Krista? Které kněze jsou dnes v pravdě a rozpoznávají, jak velký dar je tato Blahoslavená Svátyně Oltáře při procesí Corpus Christi. Někdy dříve byla uctívána na oltářích v přírodě, které byly postaveny pro slávu, poděkování a radost Mého Syna Ježíše Krista. Všimne si toho ještě někdo dneška? Ne! Nikdo to již nepoznává. Stalo se všem těmto kněžím nepohodlným dnes uctívat a stále věřit, především následovat Cestu Kříže Mého Syna Ježíše Krista.

Obětní knězi, můj milovaný, hledám! Oběť byla dnes na tomto oltáři, na tomto oltáři v Göttingenu v Kiesseestrasse 51b mojim milovaným a svatým synem-knězem, který ji slavil podle tridentského ritu podle Pia V. ve plné pravdě a platnosti. Víte, můj milovaný kněžský synové, co znamená slavit tuto obětní hostinu?

Protestantismus vstoupil do vašich kostelů. Co znamená protestantismus? To znamená, že Můj Syn Ježíš Kristus není přítomen s Božstvem a lidstvem v tabernáklech ani v Blahoslavené Svátyni Oltáře, kterou uctíváte. Vy, můj milovaný, ji uctíváte, ale oni ne. Ti synové kněží již nevědí, co znamená být posvěceným knězem. Nosit svaté odění a svědčit: Jsem kněz, katolický kněz.

Je tam protestantský kněz, moji milí? Ne! Kněžství je svátostí. A tyto Sedm Svátostí, které můj Syn Ježíš Kristus ustanovil, mohou být uctívány pouze v katolické církvi. Jsou posvátné. Jsou nejdůležitější věcí, kterou máte, a tato církev je ničena s těmi Sedmi svátostmi. Zničení již proběhlo a úpadek této církve se dnes stále slaví. Ale pamatují si na mě? Pamatuje si někdo na mého Syna? Ne! Vše je marné, moji milí děti. Vy kálete, vy modlíte se, obětujete a toužíte po této svaté obětné večeři. Ptáte se, kde ji najdou? Je tam ještě nějak? Bude-li ještě slavena? Znovu povstane a bude slavena po celém světě nebo je to kolem vás beznadějné? Můžete vy, moji odpadlí kněžští synové, s tím žít ve svém kněžském životě, když odmítejte nejvyšší svátost a nechcete být obětním knězem a seslali jste si kněžské roucho? To znamená, že mého Syna Ježíše Krista poskvrnili nejhorším způsobem a s odhozenými kněžskými rouchy jej odmítli. Nechcete za to kálet? Nechcete se vrátit do Jedné, Pravé, Posvátné, Katolické a Apostolské církve, kde je slavena Jedna, Posvátná, Pravdivá Obětná Večeře?

Chtěl bych, aby tyto lidové oltáře byly co nejdříve rozbity, neboť jsou pro mě ohavností! Opovrhujete mnou, protože se od mne odvracíte. Šíříte nepravdu, šíříte omyl a tento omyl předáváte věřícím. A oni to nechtějí! Proč si o to nepřeje? Protože jim pravdu nedovolíte sdělit a opovrhujete jimi. Jsou tak naivní, že je to odvráceno jako fantazie. Ale my, velcí kněží, máme nájem na pravdě, a tuto pravdu musí každý pronásledovat. "Nikdy," říkáte, "nebudeme chtít se pokořit a slavit tuto obětní večeři. Ne! To není naším přáním." Takto mluví každý biskup v diecézích. Či ty biskupové poslouchají Svatého Otce? Ne! Má-li ještě dnes Svatý Otec klíčovou moc? Ne! Zda může Svatý Otec stále prohlásit ex cathedra? Ne! Falešný prorok již usedl na tento trůn.

A nepoznáváte to, moji milí? Nebylo vám dostatečné, že můj Svatý Otec, kterého jsem zvolil na konklávi, zradil a prodal mou Církev v Assisi? A toto bylo ještě oslavováno mezi všemi náboženskými společenstvími, které tam byly přítomny. Už nic nebude pravdivé, moji milí, co jste jednou věřili a slavili? A vy, můj starší kněžský synové, neoslavovali jste kdysi Svatou oběť? Zapomenuli jste na to, jaké milosti z ní prýštily? A jak se spojili s váším milým Ježíšem Kristem v proměnách. Stali jste se jedním, jediným s jeho srdečkem. Obětovali jste sebe sami. A tuto lásku viděli mezi věřícími. Nemohli jste než uctívat, děkovat a odčinovat mnoho svátostlužeb, které jsou spáchány. Tyto svátostlužby jsou běžné. Nejsou vzácné.

Proč jste změnili slova konsekrace? Za 'mnoho' jste použili 'vše'. Je to správně, že se dnes ještě váhá přiznat toto jedno slovíčko 'mnoho'? Jsou to moje slova konsekrace, slova mého Syna Ježíše Krista a nikdy je nelze změnit ani o jota - nikdy. A byla změněna. A i dnes v modernistických chrámech se stále používá toto slovíčko 'vše'. Zachránil on všechny, synku? Ano, všechny! Ale řekl si k tomu záchraně všichni? Ne, ne to! Ani dnes, přestože je miluju tak moc, aniž bych prosil všechny, aby se vrátily do mého láskyplného srdce. Toho si velmi přeji.

Nemusel jsem vyjmout svého Syna Ježíše Krista, mojí milí kněžští synové, ze těchto tabernáklů modernistických chrámů? Jste v protestantismu. To není vůbec Jedna, Svatá, Katolická a Apoštolská Církev, můj věrný lidu, ve které se stále nacházejete. Vy jste již protestanti. Nic nezbývá - nic - z katolické víry. Jste protestanti a ani to nevím. Řekli jste také, že víra protestantů a naše víra je jedna. Uctíváme boha nakonec. Uctíváš ho? Ne! Uctíváš Ho? Ne! Odpadli jste - odpadlí věřící a kněžští synové, které jsem kdysi pozval do své vinice. Byly všechny volány a vyvolené kněžské syny.

Moje Nebeská Matka nad nimi strážila. Držela je v rukou. A dnes? Dnes jsou protestanti. Rozumíte tomu. Největší tajemství bylo odmítnuto těmito kněžími. Nejsvatější Svatost oltářní je největším záhadám, které jsem odhalil a dal vám. Přijďte k mému srdci plamenící láskou.

Moji milovaní otcové děti, moji milované malé stádo, přijděte k Mému Synovi Ježíši Kristu. Čeká na vaše pokání a čeká na váš protilásku, na vaší útěchu. Osamělý a opuštěný chodí ulicemi a přesto většinu času marně čeká na to, aby se někdo obrátil. Ačkoliv jsou tyto zprávy rozptylovány po celém světě, tak málo kněžských synů se obrátí. Toužím po svatých kněžích, protože chtěji založit své kněžství brzy. Čekám na to.

Nyní moje knihu, kterou jsem chtěla, bude brzy vydána. Hledala jsem toto nakladatelství a zjevila jsem vám je. Nikdy byste ho sami neobjevil s vaší lidskou silou. To bylo pro vás marné. Ale božskou mocí a pod vedením Ducha Svatého se to stalo. Nyní brzy budete mít tuto knihu ve svých rukách. Opakovaně bude do vášich duší pronikat svatost. Chtěji vás dotknout prostřednictvím této knihy. Proto je nutné, aby byla co nejrychleji šířena po celém světě.

Kde jste, moji milovaní Piusovi bratři? Kde je vaše pravda? Kde je vaše svatá mše obětní podle Pia V. Neukázal vám to váš zakladatel příkladem? Nebo neobětil vše pro tuto svátou Obětní hostinu podle Pia V z roku 1570? Byla kanonizována. "Nikdy bych nepodával protestantský oběd na lidském oltáři," řekl. "Můj místo bylo pouze u oltáře obětí. Tam jsem vystoupil k Kalvárii. Tam byl můj domov. Tam jsem se spojil s Ježíšem Kristem. To chtěl vám ukázat, moji milovaní Piusovi bratři, moji milované kněžské synové. Kde jste s touto svatou Obětní hostinou?" Nikdy by neslavil modernistickou mši nebo mši podle roku 1962, "Nikdy," řekl, "neudělám to, protože lásku k Ježíši Kristu, Synu Božiemu, nad všecko. Objímá ho, neboť je celý můj život, celé moje naplnění, obsah mého kněžství. A co se stalo z obsahu vašeho kněžství? Musíte znovu probudit, moji kněžští synové Piusovy bratstvo. Byli jste povoláni.

Už dávno jsem vám oznámil, že se rozštěpíte a musím sledovat, jak padají mé kněžské syny, které jsem volal. Není to pro mě hořké? Nebo nejsem já ten, kdo vás založil nebo jste si sami zakládali prostřednictvím svého zakladatele? On byl povoláný a posvěcený kněz. Podle něj se musíte orientovat! Co všechno uskutečnil pod Božskou mocí? Všecko, všecko mi dal. Je již svatým na nebi.

Proč ještě chcete spojit s tímto zničeným Římem, se tím falešným prorokem sedícím na trůnu? Je to pravý Nejvyšší Pastyr, který odmítá Mši oběti v Tridentském ritu podle Pia V. Od počátku je odmítal. Proč, moji milí? Poslouchá svobodné zednáře. Nevím o tom? Jsou vaše uši hluché a vaše oči oslepeny pravdě? Kdo jí můj tělo a pije mou krev, ten v mí zůstává a já v něm; ale kdo neplatně jí mé tělo a pije mou krev, jí soud!

Je to to, co chcete, moji milí Piusovi bratři, když vás tak moc mám rád a má touha stále roste? Vraťte se zpět! Obracejte se zpátky! Zpovědněte své hříchy a svá zneuctění a utečte do mé náruče a do srdce mé Neposkvrněné Panny a Matky Boží Marie. Bez hříchu je přijato - úplně čisté. Chodějte po pravé cestě jednoty, pravou jednotu v Katolické církvi, ne jednotu se všemi náboženskými společenstvími. Nemusíte s ním tvořit jednu celku.

Není protestantská církev oddělena od katolické církve? Věděli jste o tom, moji milí, nebo to přehledli? Mají Sedm svátostí? Májí Nejsvětější Svátost? Byli povoláni kněžství? Byli posvěceni? Ne! Jsou vůdci náboženského společenství a nic víc. Protestantské náboženství je neplatné. A přesto toužu po jednotě, o jednotu s vámi. Všechny chci k sobě táhnout do mé milujícího srdce. Nikoho nechci zapomenout, protože vás všechny mám rád, lásku bez mezí. Přijďte ke oltáři oběti môjho Syna Ježíše Krista! On vás také vykoupil.

Podívajte se na srdce mé matky, které hoří láskou. To je plamen lásky. Pokračujte modlit tuto růženci láska třikrát. Hodnota je vyžadována. A nyní na tomto Svatém svátku Těla a Krve Páně, svátku môjho Syna Ježíše Krista, chci vám všem požehnat, milovat, chránit a objímat: Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svátého. Amen. Láska vytrvá, neboť láska trvá navěky! Amen.