Dnes ráno přišel Anděl a vzal mě do očistce.
Když jsme s Andělem procházeli očistcem a míjeli několik dám, všimla jsem si, že se zírají na mou nohu a šeptají si mezi sebou: „Podívejte, to je ta paní se zářící nohou.“
„Ne. Je spíš stříbřitě zářivá,“ řekla další.
Ostatní nesouhlasily a říkaly: „Ne, já si myslím, že je zlatě zářivá.“
Anděl se na ně podíval a pak na mě, tiše se směje.
Po poslechu jejich komentářů jsem řekla: „Vypadá to spíš jako dřevěná noha!“
Dámy se nemohly shodnout a neustále opakovaly: „Ano, ano, to je ta paní se zlatou nohou.“
„Ne, je spíš zářivá, ale stříbřitě zářivá.“
„Ne, já vidím zlato.“
Opakovaně říkaly tyto tři různé věci.
Dámy nerozuměly tomu, že utrpení, které snáším kvůli bolesti v noze, jim pomáhá dosáhnout nebe.